Andrea Čudrnáková: Elfové, hobiti, trpaslíci a mýty, nakl. Fontána, Olomouc 2008

Nikterak převratně objevná, ale rozhodně solidní a zajímavá syntéza. Tak by se krátce dala charakterizovat publikace Andrey Čudrnákové Elfové, hobiti, trpaslíci a mýty, kterou vydalo olomoucké nakladatelství Fontána letos na jaře. Přesně jak název naznačuje, zabývá se autorka národy Tolkienova světa, které srovnává s národy objevujícími se v evropské mytologii.

Čudrnáková hned na začátku knihy uznává, že z jejího počítání by Tolkien asi neměl radost, vždyť sám napsal, že by mu hledání stavebních kamenů jeho mytologie milé nebylo. A to je přesně, co autorka dělá. Zaměřila se nikoliv na příběhy, ale na jednotlivé rasy: elfy, trpaslíky, hobity, skřety, skalní obry, enty, draky, přízraky a duchy, božské bytosti, čaroděje a balrogy a bájná zvířata, jimž věnuje po samostatném oddílu. V první části těchto kapitol vždy popisuje daný národ tak, jak vystupuje v Tolkienových knihách, v druhé části pak hledá zdroje inspirace k vytvoření jeho obrazu v evropských mýtech. Pokud tato inspirace není zjevná (jako třeba dejme tomu u trpaslíků), hledá bytosti podobných vlastností, zaměření či vzhledu či jednotlivé kamínky inspirační mozaiky.

Takto shrnuto to zní možná banálně, předností knihy je však velká přehlednost i celkový vhled autorky do evropských mytologií, které vlastně čtenáři prostřednictvím jejich hrdinů zprostředkovává. Nikoliv originalita: pokud se čtenář v evropských mýtech dobře vyzná, Čudrnákové kniha ho nepřekvapí ani mu nedodá zásadně nové informace. Skutečně se jedná o práci syntetickou, shrnující a přehledovou a v tomto směru velmi dobrou a prostou chyb, jimiž se často knihy Tolkienových vykladačů hemží. A na rozdíl třeba od práce Vincenta Ferrého Na březích Středozemě není přehlcená nepřehlednými citacemi a poznámkovým aparátem. Jako takovou lze knihu k přečtení rozhodně doporučit.