J. R. R. Tolkien, Pán prstenů – Společenstvo prstenu, Dvě věže, nahrávka Supraphon a.s. 2006, vypráví Michal Dlouhý

 

V průběhu posledního roku se na pultech obchodů – po Hobitovi – ocitly další dvě nahrávky Tolkienova díla: první a druhý díl Pána prstenů, každý ve formě tří CD.

Na první pohled působí obě nahrávky celkem příznivým dojmem, byť je jejich grafická úprava možná příliš barvotisková – strakaté obálky, mapky vložené v krabičce a barevný booklet s krátkými ukázkami z Pána prstenů, v případě prvního dílu i se stručným životopisem autora. Samotné nahrávky byly připraveny na konci let 2005 a 2006 hudebním nakladatelstvím Supraphon, text čte v obou případech Michal Dlouhý v režii Petra Kracíka. Pokud se týče vybraného herce, lze se domnívat, že se jedná o pokus přitáhnout ke koupi CD obdivovatele filmu Pán prstenů, jehož dabingu do češtiny se Dlouhý účastnil v roli Aragorna.

Sám Dlouhý jako vypravěč není nejhorší – snaží se do čteného textu vkládat emoce, mění barvu hlasu v přímých řečech, což ovšem od profesionála lze očekávat. Co můžu nahrávce – vzhledem k délce předlohy – stěží vyčítat, je na první poslech zřetelné zkrácení Tolkienovy předlohy, byť knize osekání košatého jazyka, dialogů a popisů rozhodně neprospělo; na druhou stranu bych jako posluchač očekávala, že upozornění na toto zkrácení naleznu v přiloženém bookletu. Jako negativum posuzuji rovněž nevýrazné předěly jednotlivých kapitol, z nichž každá sice tvoří jednu zvukovou stopu CD, nicméně pauzy mezi poslední větou jedné a první větou druhé kapitoly jsou natolik nezřetelné, že mohou posluchače mást. Ideální by podle mě, pokud autoři nechtěli zahajovat každou kapitolu přečtením nadpisu, bylo oddělení hudbou, která nahrávce téměř, vyjma neurčitých zvuků na některých místech, chybí. Snad je důvodem, jak se před nějakou dobou tvrdilo, přání Tolkienova dvorního nakladatelství HarperCollins.

Největší záhadou ovšem je cílová skupina posluchačů, jíž měla být nahrávka určena. Pokud chtěla zasáhnout masu filmových fanoušků, pak nepochybně přišla příliš pozdě. Mladším dětem, jimž byl směřován podobný počin v případě nahrávek knih o Harrym Potterovi, zase není určena svou spletitostí románová předloha. Obávám se tedy, že nahrávka skončí pouze v rukách skalních fanoušků a sběratelů, a je otázkou, jestli takhle úzká skupina svou koupěschopností naplní očekávání nakladatele.