Psáno kachním pérem

Cinema: Elfí princezna Arwen u vás ovšem hraje naopak větší roli než u Tolkiena.

Peter Jackson: Arwenina role se zase o tolik nezvětšila - jenom jsme ji sloučili s rolí Glorfindel, elfky, která pomáhá zachránit Froda před prstenovými přízraky...“

Cinema 1/2002, s. 31

Tolik úvodní citace jako prvotní navnazení k přečtení tohoto článku - perla pocházející ze stránek jednoho z nejznámějších a též nejrenomovanějších filmových časopisů, které v Evropě vycházejí. Ne, nemyslím si, že by si snad Peter Jackson spletl pohlaví noldorského bojovníka Glorfindela. Nemyslím si ani, že jej feminizoval (patrně německý) reportér R. Sturm, který rozhovor připravil. „Drobná chybička“ svědčí jen o přístupu autorů české mutace časopisu a mechanickém přebírání a překládání zahraničních materiálů. Nejsem hnidopich, to se může stát každému. Ale abych parafrázovala závěrečnou pasáž článku Václava Šatavy z minulého čísla tohoto plátku: Jak nás asi reportéři informují o věcech, o nichž nevíme vůbec nic, když takhle referují o nám známých?

Po přečtení řádky článků na téma Pán prstenů, jimiž nás v posledních týdnech před premiérou filmu Petera Jacksona zavalily prakticky všechny tiskoviny vycházející na našem území (mezi něž patří i výše zmíněný časopis), rozhodla jsem se vybrat z nich pár podobných „klenotů“ pro (dost pochybné) pobavení čtenáře tohoto plátku. Navazuji tak vlastně na také již citovaný článek z minulé Imladris (První vlna před Vánocemi), ale pokusím se příliš neopakovat. Úplný soupis použitých článků najdete na konci mého příspěvku. Nedělám si iluze, že je to snad vše, co bylo o Pánovi prstenů napsáno, ale pokusila jsem se o co nejširší výběr. Pomíjím v něm tiskoviny sci-fi a fantasy obce (jako Ikarii a Ramax), kde se dá předpokládat, že autoři o celé věci alespoň něco věděli (i když ne ve všem se s nimi dá souhlasit, jako např. s tvrzením, že PP je „podobenství o světě 30. a 40. let dvacátého století, ve kterém J. R. R. Tolkien žil, kde na straně dobra stálo křehké spojenectví různých národů (...) a na straně zla šílená bytost toužící po absolutní moci,“ Ramax 2/2002, článek Příchod nové „tolkienomanie“, s. 42. Kdyby si autor článku Jiří Popielok alespoň jednou přečetl úvod k PP, snad by si všiml, že sám JRRT má poněkud jiný názor.)

Drobné kachny a omyly probleskovaly ovšem dávno před ohlášenou premiérou filmu. Vzpomínám si, jak asi před rokem proletěla zpráva uveřejněná jedním z našich filmových časopisů, že celý Sauron bude animovaný, jenom jeho ústa budou hraná tímatím (míněn samozřejmě „tiskový mluvčí“ Temného pána zvaný Ústa Sauronova). V poslední době se ovšem objevilo zpráv a tím pádem i chyb mnohem více - a zajímavějších.

Tak o čemže ten Pán prstenů vlastně pojednává? To se nám snaží vysvětlit řada tiskovin. Podívejme se na to:

„...Odtud /= od zpracování kritického vydání Sira Gawaina.../ byl zřejmě už jen skok do vymyšleného světa s mužíkem Frodo Pytlíkem, který se vydává za pokladem. První kniha s ním se jmenovala Hobit (1937), po ní už následovala práce na trilogii Pán prstenů.“ Právo 11. 3., Tolkien je v tom nevinně, s. 3

No vida, tak jsme si ujasnili startovní pozice. Ještěže aspoň název článku tvrdí, že Tolkien je v tom nevinně. Dobrá - a co bylo dál?

„Kdysi dávno existovalo na území Středozemě 19 kouzelných prstenů. Tomu, kdo je nosil, patřily i nadpřirozené síly a dlouhý život. Tři prsteny patřily nesmrtelné královně elfů.“ Blesk, s. 18

Chudák Galadriel! Alespoň že jí přinesly ty tři prsteny - jak k nim asi přišla? - tak dlouhý život, to jistě velmi potřebovala. A co si myslí dopisovatel Blesku o dalších protivnících Temného pána?

„Zlý čaroděj /= Sauron/ však narazil na silné a odvážné bytosti, které jsou odhodlány boji proti zlu obětovat cokoliv. Jsou to Frodo a jeho přátelé Sam, Merry a Pippin z lidu vzrůstem nevelikých hobitů, kteří žijí v idylické oblasti ve Středozemi. Je to i jasnovidný Legolas, syn krále elfů. Dobrý čaroděj Gandalf. Hádavý, ale odvážný náčelník trpaslíků Gimli. A vznešení lidé Aragorn a Boromir. Tato pestrá společnost je rozhodnuta zničit nečistý prsten, aby zachránila svobodu svých národů. Nikdo z nich sice neví, jak to udělat, ale jedno je všem jasné. Nemají jinou volbu.“ Tamtéž.

Fajn, pestrá společnost těchto podivných individuí asi vyrazí bloumat idylickými kouty Středozemě a hrát na bukavce, protože když neví, co s prstenem, asi jim nic jiného nezbude. Asi dokud je nezačnou honit „děsiví služebníci Temného pána - rytíři Stínů“ Na okraj k hobitím jménům - Merry a Pippin sedí na stránce jenom o pár centimetrů výš, než rozhovor s paní Pošustovou. Koneckonců, Blesk je přece tak solidní deník, ne?

Následkem špatné formulace dalšího báječného časopisu se v ještě větším nebezpečí než ve skutečnosti ocitl Frodo. Formulačně je ostatně dost zajímavá celá pasáž. Poslechněme si ji: „Zatím je v kinech první, skoro tříhodinový díl Společenstvo prstenu líčící vznik Společenstva prstenu, skupinky různých národů mytické Středozemě, jejímž cílem je ochraňovat nositele prstenu Froda a společně s ním prsten jednou provždy zničit.“ Květy 6/2002, Tam, kde vládne Prsten, s. 54. Z toho vyplývá, že úkolem společenstva bylo hodit Froda do Orodruiny, nebo si to snad vykládáte jinak?

Ovšem ty rádoby spolehlivější listy na tom nejsou lépe. Týdeník Týden 51 - 42/2001 (s. 31) bezostyšně tvrdí, že by Sauron po získání Prstenu mohl „zničit ... vzkvétající říše: hobití, elfí, trpasličí a lidskou.“ Jaké říše?! Jaké říše?!! A pokud se týče pokračování příběhu po rozpadu Společenstva prstenu, musím opakovat už jednou (v minulé Imladris) citovanou pasáž z Mladé fronty Dnes (19. 12.):

„...jejich /členů rozbitého Společenstva/ další jednotlivé osudy sleduje druhá část nazvaná Dvě věže - podle dvojice věží střežících vchod do nepřátelské říše Mordoru.“ Malý průvodce barvitým světem, v němž vládne Prsten, s. C/9

Asi se nám změnila geografie, zdá se. A nebo se autor článku účastnil nějaké bitvy Pán prstenů, tam se občas stávají menší zeměpisná nedopatření... I když strážnou věží u vchodu do Mordoru nebyl asi Železný pas ještě nikdy. Jestli by nakonec nebylo nejlepší ten druhý díl nějak přezvat, aby se to nepletlo - stejně ten hloupý název Dvě věže po 11. září vyvolává všelijaké neblahé asociace...

Když už tedy víme, o čem vlastně pojednává kniha, podívejme se teď na film. Především si autoři článků nedokážou ujasnit, jak se film vlastně jmenuje. Redaktor nejmenovaného rádia Blaník ho vytrvale ohlašoval jako Pána prstenů – Společenstvo prstenů, jako by toho Jednoho nebylo dost. Týdeník Houser z 10. – 17. 1. přináší dva článečky o filmu, přičemž jeden se jmenuje Pán prstenů I – Společenství prstenu (s. 4) a druhý Pán prstenů – Společenstvo prstenu (s. 18 – 19). Aspoň v rámci jednoho časopisu by bylo docela dobré se sjednotit, aby si člověk nemyslel, že ten Jackson natočil filmy dva s podivně podobným názvem a dějem. To je pravda jenom nedůležitý detail. O úrovni korektur jmenovaného plátku svědčí i tato brutální pravopisná chyba: „S převody literatury do filmu byli vždy problémy.“ I v kategorii Píšeme o filmu je ovšem vítězem soutěže o plác roku týdeník Nedělní Blesk s touto hláškou: „Tolkien by měl z natáčení radost. Především z toho, jak Jackson tvrdě odmítl jakkoliv trilogii zkrátit či něco vynechat.“ Blesk, s. 17

Na čem se autoři novinových článků také nemohou shodnout, je také množství peněz, které natáčení stálo. Uváděné sumy jsou: 190 mil. dolarů (MF Dnes 11. 12. 2001), již 5. 1. následujícího roku tentýž plátek uvádí obvykleji udávaných 270 milionů – a pozor! 10. 1. v příloze téže Mladé fronty Dnes, s. 19 (tedy 5 dní poté) je udávána suma 300 milionů.

Kapitolou samou pro sebe jsou i popisky u obrázků. MF Dnes z 5. 1. 2002 pod portrét Boromira bezostyšně přidali popisek: Aragorn, dědic dávných králů. Také vydavatelům Lidových novin (10. 1. 2002) se podařilo zamíchat popisky, tentokrát u hobitů. Billy Boyd (Pipin) je představen jako hobit Smíšek alias Dominic Monaghan, jehož dvě různé fotografie byly otištěny hned vedle – jednou s popiskem, že se jedná o Sama (Sean Astin), a podruhé o Pipina (Billy Boyd). Ještě že se nepodařilo prohodit popisky u Galadriel a Gimliho! – ale to by si snad všimli i redaktoři. Podobně Květy k popisku Dva hobiti v akci – Elijah Wood a Peter Jackson přidaly obrázek, na němž sice skutečně je režisér filmu (s Viggo Mortensenem), ale oním hobitem rozhodně není výrazně tmavovlasý Wood alias Frodo, ale s 98% jistotou Billy Boyd jako Pipin.

Kvůli pozdně noční hodině a blížící se uzávěrce tohoto čísla Imladris v tomto bodě exkurz do bludů v novinách ukončím. Dalo by se psát stále dál – problémem většiny novin a časopisů je také to, že Tolkienův příběh, už tak dost zjednodušený při filmování, novináři zjednodušili ještě víc (viz neustálé odkazy, že ten a ten je dobrý nebo zlý, ačkoliv s výjimkou Saurona v Pánovi prstenů není nikdo tak dokonale černobílý) a většinou literární předlohu filmu vůbec neznali. Přejímání cizích předloh (většinou anglických) bez této znalosti navíc způsobuje terminologickou nejednoznačnost nebo úplný posun textu jiným směrem. A kdo ví proč skoro všichni ti nešťastní novináři srovnávají Pána prstenů s Harry Potterem, jako by takové srovnání bylo možné. Právo se dosti podivuje dokonce i nad tím, že „dětským duším, alespoň ve školních lavicích, vládne spíše čarodějnický učeň Harry Potter.“ Jestli ono to nebude tím, že Pán prstenů tak trochu není zrovna pro děti na základní škole, snad s výjimkou nějakých těch posledních tříd? A na to, že se zajímají o Pána prstenů, si znenáhla, patrně v tušení blížících se voleb, vzpomněli i naši politikové: že Pán ministrů viděl Pána prstenů se dokonce dozvíte hned na první straně Lidových novin z 10. 1., a to dokonce i s panem premiérem šklebícím se jako měsíček, na obrázku. Rovněž Pavel Bratinka si vzpomněl na svou minulost: „Nemají ani tušení, jak jsem se zasloužil o Tolkiena (…) Dokonce jsme podle postav Pána prstenů pojmenovali různé politiky.“ Hm, docela by mě zajímalo, kdo byl asi Sauron – který z pánů politiků by si takovou přezdívku zasloužil nejspíš? A nejenom ODA a ČSSD, ale i ODS miluje najednou Tolkiena (tedy alespoň její místopředseda pan Langer). Co by jeden neudělal pro těch pár procent navíc, že? (Více čtěte v MF Dnes z 10. 1., s. C/4)

Poslední poznámka se týká věci, již patrně nemají na svědomí novináři. Elijah Wood si s velkou pravděpodobností tak nějak nedokáže rozmyslet, kdy že to vlastně Pána prstenů přečetl. Noviny, potažmo internet uvádějí střídavě, že si Tolkiena oblíbil už jako dítě, nebo že sice znal ohlas trilogie, ale sám ji četl až při natáčení. To jiní v tom mají jasněji. Dovolte, abych ocitovala Billyho Boyda (Pipin) (Premiere, leden/únor 2002, s. 54): „Jednou jsem ji /knihu Pán prstenů/ začal číst o prázdninách, ale upadla mi do bazénu, takže jsem ji už nedokončil… tedy až do doby, kdy jsem dostal roli.“ Konečně jedno naprosto upřímné vyjádření!